Vliv VTE na okolí – mýty a fakta

Všechny možné vlivy projektu na člověka, krajinu a přírodu se detailně zkoumají v rámci řízení EIA, tedy analýzy dopadu projektu na životní prostředí. Jedná se o prověřenou a dlouhými léty provozu odzkoušenou technologii. Konstrukce a technologie moderních větrných elektráren vylučují vznik problémů, které u nejstarších typů větrníků před více než 30 lety nastávaly (nadměrný hluk, světelné odlesky, odpadávající led., atd.), přesto některé mýty ve veřejném prostoru přetrvávají.

Hluk

VTE produkují aerodynamický hluk způsobený obtékáním větru kolem lopatek rotoru. České hlukové normy, které jsou jedny z nejpřísnějších v EU, činí 40 dB v noci a 50 dB přes den pro hluk u obytných budov a moderní VTE je plní ve vzdálenosti cca 500 m od nejbližšího domu. Všechny elektrárny větrného parku Zbirožsko jsou dostatečně daleko, aby hluk nebyl žádný problém. Kumulovaný vliv větrného parku ověřujeme nezávislou hlukovou studií, která bude prezentována na veřejném představení projektu ve Zbirohu dne 29. 1. 2025.

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR uvádí srovnání, že les ve vzdálenosti 200 metrů vydává při rychlostech větru 6-7 metrů za sekundu přibližně stejný hluk jako větrná elektrárna ve stejné vzdálenosti.

Před povolením provozu VTE (a kdykoli během jejího provozu) musí být plnění všech podmínek a hlukových limitů prokázáno měřením hluku přímo na místě akreditovanou laboratoří.

Emise a úspory CO₂

VTE neprodukují žádné emise, odpad, nespotřebovávají ani neznečišťují vodu či životní prostředí. VTE zabírají minimum půdy a „pod nimi“ běžně pokračuje zemědělská či jiná činnost. Železobetonový základ VTE, který je zahrnutý zeminou, je kruh cca 25m, jinak je technologie ve vzduchu. VTE se neoplocuje a nepředstavuje žádnou bariéru v území pro lidi ani pro zvěř. VTE neprodukují žádné emise, odpad, nespotřebovávají ani neznečišťují vodu či životní prostředí. Naopak, VTE 6 MW ušetří za dobu své životnosti 360 000 tun uhlí, což je pro představu vlak s uhlím s 5 500 vagony o délce 78 km; a emise 380 000 tun CO₂ a 500 tun NOx a SO₂ a dalších pro přírodu i člověka jedovatých látek.

ČR je v přepočtu na osobu velkým producentem skleníkových plynů: 12 tun CO₂eq na osobu ročně. To je 2× více než světový průměr a 1,4× více než průměr EU. Hlavním zdrojem emisí v ČR jsou elektrárny a teplárny (33 %). Dále pak průmysl (28 %), silniční doprava (16 %) a lokální plynové a uhelné kotle (10 %). Přechod na bezuhlíkovou energetiku, tedy rychlá výstavba solárních a věrných elektráren, které se sezónně doplňují, v kombinaci s jadernými zdroji, je klíčové opatření pro snížení emisí a zpomalení probíhající klimatické změny. Více zde (www.faktaoklimatu.cz).

Krajinný ráz

Je zřejmé, že cca 230 m vysoká konstrukce ovlivní krajinný ráz, a to dočasně na dobu 25-30 let. S nezbytným přechodem na bezuhlíkovou energetiku se v příštích 10 letech VTE stanou „běžnou“ součástí naší krajiny (tak jako u našich sousedů v Německu, Rakousku či Polsku). V ČR má vzniknout cca 1000 VTE, což je cíl Ministerstva životního prostředí, v jehož kompetenci ochrana krajiny je.

Kromě estetických a vizuálních aspektů je důležité zohlednit také efektivitu výroby energie. Jedna větrná elektrárna o výkonu 4,5 MW dokáže ročně vyrobit podobné množství elektřiny jako fotovoltaická elektrárna o ploše 12 hektarů (60 fotbalových hřišt).

Ptáci a zvěř

Vliv VTE na ptactvo byl podroben mnoha detailním výzkumům. Dle dostupných studií je dlouhodobě největší hrozbou pro ptáky změna klimatu. VTE jsou pro ptáky viditelné, a ti se jim v naprosté většině případů vyhnou. Lopatky moderních VTE se pohybují pomaleji (max. 11 otáček za minutu), a ani případný střet s otáčející se lopatkou nemusí skončit tragicky, vzduchový polštář / vír kolem lopatky s ptákem smýkne, aniž by ho zranil. Přesto střetům nelze nikdy 100% zabránit a pro minimalizaci rizika je nezbytné projekty VTE (zejména větší větrné parky) stavět mimo hlavní migrační trasy a hnízdiště. Před povolením výstavby VTE vždy probíhá mj. podrobný ornitologický průzkum. Reálná čísla v každém případě ukazují, že větrné elektrárny jsou pro ptáky mnohem méně nebezpečné než prosklené budovy, kočky či automobily.

Pro zvěř žijící na zemi VTE nepředstavuje žádnou migrační či jinou bariéru. Zvířata žijící na zemi si na větrné elektrárny snadno zvyknou. Potvrzují to například zkušenosti myslivců či zemědělců z míst, kde již větrníky stojí. Zahraniční studie neprokázaly žádný vliv VTE na množství/hustotu zvěře, která žije v lese.

Les a kácení

VTE v lese nejsou v ČR běžné, v zahraničí ano. V Německu je k 12/2022 nainstalováno na lesních pozemcích 2 345 VTE. Zahraniční zkušenosti dokazují, že VTE nemají pro zvířata ani les negativní vliv, veškerá technologie je vysoko nad korunami stromů. Průměrný zábor lesa v německých projektech je jen 0,47 ha na VTE. Více o zkušenostech z Německa naleznete zde (německý originál) nebo zde (český strojový překlad).

Padající led

Moderní VTE v lokalitách, kde hrozí v zimě námraza, jsou vybaveny automatickým systém pro zamrznutí („Anti-Icing“). Ten jednak snižuje riziko námrazy tím, že lopatky rotoru za relevantních klimatických podmínek zahřívá (primárně zbytkovým teplem generátorů a traf, nebo v případě potřeby elektrickým „topením“), a pokud se námraza přesto vytvoří, pak elektrárnu zastaví (a spustí program „zahřívání“, aby mohlo dojít po odmražení k opětovnému spuštění). Jelikož řídící systém VTE zaručuje zastavení VTE, nemůže od lopatek za provozu odlétávat námraza.

Efekt střídání světla a stínů

Efekt střídajícího se světla a stínu nastává v případě, kdy je mezi sluncem a pozorovatelem točící se rotor, který způsobí střídání stínu a světla. Nepříjemné to může být zejména severně od VTE (slunce z jihu je nejsilnější) a do vzdálenosti cca 500 m od VTE, případně ve východním a západním směru do vzdálenosti cca 1 km. S rostoucí vzdáleností se díky rozptylu světla postupně stírá rozdíl mezi stínem a světlem a efekt postupně „mizí“. V rámci projektové přípravy a povolovacího procesu VTE se případný vliv tohoto efektu analyzuje. V případě negativních závěrů/dopadů stínu VTE na obydlí umožňuje řídící systém VTE nastavení, že se VTE v relevantních časech (10-30 minut denně v některých měsících při jasném slunci a relevantním směru větru) automaticky vypne. Vzhledem k navrhovanému umístění VTE v lese daleko od obydlí neočekáváme problémy s tímto jevem.

Odrazy slunce od lopatek VTE („tzn diskoefekt“) u moderních VTE vůbec nehrozí, technicky vyřešeno šedým matným nátěrem lopatek VTE.

Infrazvuk

„Infrazvuk při činnosti VTE prakticky nevzniká, při podrobné analýze mohou být hladiny mírně zvýšené, ale jeho vliv na lidské zdraví je zanedbatelný“. říká Ing. Aleš Jiráska z Národní referenční laboratoře pro měření a posuzování hluku v komunálním prostředí (www.nrl.cz). Bližší informace a článek s odborným vysvětlením i výsledky měření reálných VTE v ČR naleznete ZDE a ZDE. Ačkoli infrazvuk lidské ucho neslyší (frekvence pod 20 Hz), měřící přístroje ho zaznamenají, a díky měření hluku každé VTE tak je možné větrné elektrárny jako emitenta škodlivého infrazvuku v ČR vyloučit.

Konec životnosti a recyklace VTE po 25-30 letech

VTE je stavba dočasná na dobu 25-30 let. Pokud se město Zbiroh jako vlastník pozemku nedohodne s investorem na pokračování projektu, tedy nahrazení opotřebované turbíny novou, je investor povinen VTE demontovat a uvést pozemek do původního stavu. Demontáž VTE probíhá podobně rychle, jako montáž (několik týdnů). Jednotlivé komponenty VTE jsou pak odvezeny na recyklaci. ŽB základ VTE je buď zahrnut dostatečně mocnou vrstvou zeminy, nebo rozdrcen, vytěžen a odvezen, případně kombinace dle schváleného povolení. Většina komponentů VTE je cenným materiálovým zdrojem, a proto jsou již dnes VTE recyklovány z 85-90%. Problematickým bodem byly v minulosti lopatky VTE, které nejsou z kovu, ale epoxidovaných přiskyřic a recoklovatenost byl problém. Společnost VESTAS však letos oznámila vyvinutí technologie, která umožní lopatky chemicky rozložit a materiálově znovu využít, viz https://www.vestas.com/en/sustainability/blade-circularity. Alternativní metodou je rozemletí lopatek pro příměs do cementu. Předpokládáme tak, že v době, kdy se VTE Zbirožsko přiblíží konci své životnosti (cca rok 2065) již bude zcela běžná 100% materiálová recyklovatelnost VTE (cíl, který výrobce turbín plánuje dásáhnout do roku 2040). Více informace např. zde: https://decomblades.dk/.

Více na o faktech a mýtech spojených s větrnou energetikou naleznete na: https://www.csve.cz/.